|
|
Nanotransportéry pro teranostické aplikace
Dostálová, Simona ; Adam,, Vojtěch (oponent) ; Kizek, René (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá využitím bakteriofága jako nanotransportéru léčiv v teranostice. Tímto termínem se označují v posledních letech velmi studované systémy, umožňující spojit diagnostiku, cílenou dopravu léčiv a monitorování odezvy pacienta na podanou léčbu. Tyto systémy jsou velmi vhodné zejména pro léčbu heterogenních onemocnění, jako je rakovina. Současné možnosti léčby jsou totiž často zatěžující pro celý organismus pacienta a snižují tak schopnost jeho boje s touto chorobou. Teoretická část práce je zaměřena na popis možností virových kapsid, proteinů a anorganických sloučenin jako nanotransportérů léčiv. V praktické části jsou srovnány různé metody kultivace bakteriofága v tekutém i tuhém médiu a s různými koncentracemi cukru maltózy, na jehož receptory na hostitelské buňce se bakteriofág váže. Jako optimální byla zvolena kultivace v tuhém médiu s 0,2% maltózou. Praktická část je zaměřena zejména na využití bakteriofága jako nanotransporétru cytostatického léčiva doxorubicinu. Byla sledována enkapsulace léčiva po aplikaci 0; 12,5; 25; 50; 100 a 200 g/ml doxorubicinu s použitím fluorescenční detekce. Bakteriofág byl prokazatelně schopen enkapsulovat všechny aplikované koncentrace doxorubicinu. Byly sledovány různé doby enkapsulace léčiva (2; 4; 8 a 12 hodin), přičemž jako optimální byly zvoleny 2 hodiny, jelikož při delší době nebylo enkapsulováno větší množství léčiva. Na závěr byly porovnány schopnosti enkapsulace léčiva bakteriofága a proteinu apoferritinu. Bakteriofág byl schopen enkapsulovat 4× větší koncentrace doxorubicinu a ten z něj byl uvolňován během promývání 10× méně než v případě apoferritinu. V práci tak bylo potvrzeno, že bakteriofág je vhodnou platformou pro cílené dopravování léčiv v teranostice.
|
|
|
Povrchové buněčné markery u nádorů kolorekta
Červená, Klára ; Španielová, Hana (vedoucí práce) ; Plocek, Vítězslav (oponent)
Kolorektální karcinom neboli rakovina tlustého střeva je nejčastější nádorové onemocnění v České republice. Retrospektivní analýzy pacientů s kolorektálním karcinomem vedly a stále vedou k objevu nových biomarkerů, které mohou mít význam v léčbě, predikci či prognóze karcinomu. Cílem této bakalářské práce bylo popsat dosud objevené povrchové proteiny (biomarkery) u nádorů kolorekta, které korelují s progresí nádorů, metastatickým potenciálem, prognózou pro pacienta a možnosti jejich využití jako cílových molekul na nádorových buňkách pro teranostické účely. Klíčová slova: nádory kolorekta, biomarkery, cílení, teranostika, predikce, prognóza
|
|
|
Therapeutic Nanoparticles and Immunotoxicity
Lehutová, Daniela ; Vannucci, Luca Ernesto (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Nanočastice sú submikroskopické štruktúry vyhotovené z rôznych materiálov s obrovským terapeutickým potenciálom. Rovnako predstavujú nový nástroj pre lepšie cielenie a podávanie liečiv do jednotlivých tkanív. Bolo vynaložených mnoho pokusov pre vyvinutie terapeutík, ktoré budú lepšie kompatibilné v organizme a zároveň by zlepšili účinnosť moderných liekov. Na rozdiel od bežne používaných spôsobov pre podávanie liečiv, enkapsulovaná forma predstavuje obrovskú výhodu pri znižovaní vedľajších účinkov oproti bežne používaných liekoch. V tejto práci sú porovnávané výhody použitia nanočastíc spolu s ich možným rizikom, najmä na ich munitný systém. Vzhľadom k tomu, že toxicita sa líši v závislosti na chemicko fyzikálnych vlastnostiach a tkanivách, v ktorých sa akumulovali, musí byť zvolená vhodná stratégia, aby sa predišlo možných nežiaducim účinkom. Z tohto dôvodu je potrebné zvážiť preventívne opatrenia a správne upraviť dané nanočástice predtým, než budú použité v organizme, rovnako ako spôsobená odpoveď organizmu a jej dôsledok musia byť vhodne monitorované. Zvýšená pozornosť musí byť venovaná príprave nanočastíc, aby sa predišlo prípadnej kontaminácii a nebezpečenstvu pre laboratórny personál. Kľúčové slová nanočástice, podávanie liečiv, imunita, toxicita, teranostika
|
|
|
Povrchové buněčné markery u nádorů kolorekta
Červená, Klára ; Španielová, Hana (vedoucí práce) ; Plocek, Vítězslav (oponent)
Kolorektální karcinom neboli rakovina tlustého střeva je nejčastější nádorové onemocnění v České republice. Retrospektivní analýzy pacientů s kolorektálním karcinomem vedly a stále vedou k objevu nových biomarkerů, které mohou mít význam v léčbě, predikci či prognóze karcinomu. Cílem této bakalářské práce bylo popsat dosud objevené povrchové proteiny (biomarkery) u nádorů kolorekta, které korelují s progresí nádorů, metastatickým potenciálem, prognózou pro pacienta a možnosti jejich využití jako cílových molekul na nádorových buňkách pro teranostické účely. Klíčová slova: nádory kolorekta, biomarkery, cílení, teranostika, predikce, prognóza
|
|
|
Nanotransportéry pro teranostické aplikace
Dostálová, Simona ; Adam,, Vojtěch (oponent) ; Kizek, René (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá využitím bakteriofága jako nanotransportéru léčiv v teranostice. Tímto termínem se označují v posledních letech velmi studované systémy, umožňující spojit diagnostiku, cílenou dopravu léčiv a monitorování odezvy pacienta na podanou léčbu. Tyto systémy jsou velmi vhodné zejména pro léčbu heterogenních onemocnění, jako je rakovina. Současné možnosti léčby jsou totiž často zatěžující pro celý organismus pacienta a snižují tak schopnost jeho boje s touto chorobou. Teoretická část práce je zaměřena na popis možností virových kapsid, proteinů a anorganických sloučenin jako nanotransportérů léčiv. V praktické části jsou srovnány různé metody kultivace bakteriofága v tekutém i tuhém médiu a s různými koncentracemi cukru maltózy, na jehož receptory na hostitelské buňce se bakteriofág váže. Jako optimální byla zvolena kultivace v tuhém médiu s 0,2% maltózou. Praktická část je zaměřena zejména na využití bakteriofága jako nanotransporétru cytostatického léčiva doxorubicinu. Byla sledována enkapsulace léčiva po aplikaci 0; 12,5; 25; 50; 100 a 200 g/ml doxorubicinu s použitím fluorescenční detekce. Bakteriofág byl prokazatelně schopen enkapsulovat všechny aplikované koncentrace doxorubicinu. Byly sledovány různé doby enkapsulace léčiva (2; 4; 8 a 12 hodin), přičemž jako optimální byly zvoleny 2 hodiny, jelikož při delší době nebylo enkapsulováno větší množství léčiva. Na závěr byly porovnány schopnosti enkapsulace léčiva bakteriofága a proteinu apoferritinu. Bakteriofág byl schopen enkapsulovat 4× větší koncentrace doxorubicinu a ten z něj byl uvolňován během promývání 10× méně než v případě apoferritinu. V práci tak bylo potvrzeno, že bakteriofág je vhodnou platformou pro cílené dopravování léčiv v teranostice.
|
host ::
RSS.